Anglický kokršpaněl

Historie
Jak již název napovídá, pravděpodobně se jedná o psa se španělským původem, ovšem odkud doopravdy pochází se nejspíš nikdy nedozvíme. První část jeho názvu je odvozeno od slova woodcock, což v překladu znamená sluka, druhé slovo je odvozeno od slova spain, což bylo dříve označení pro loveckého psa. Každopádně pak název odráží jeho využití, a to je pes na lovení sluk či ptactva obecně. Jejich úkolem bylo vyhnat a vyslídit ptáky buď k zastřelení či k chycení dravcem. Před rozdělením však byly dva podobné typy těchto psů a to typ vodní, který dal vznik dnešnímu špringršpanělovi,a typ zemní, ze kterého vznikl právě kokršpaněl. V roce 1893 došlo k oficiálnímu uznání kokršpaněla jako samostatného plemene Kennel Clubem, první standart plemene vznikl v roce 1902 a v podobném duchu platí dodnes.

Vzhled
Anglický kokršpaněl je pes, který by měl mít kvadratickou postavu, což znamená, že výška v kohoutku je téměř shodná s délkou psa k ocasu. I když na prví pohled někomu přijde robustní, jedná se o psa s velmi sportovní povahou. Hlava by měla být stejně dlouhá jako nos, který by měl být hranatý. Vystupující lícní kosti jsou nežádoucí. Uši jsou nasazeny ve výšce očí a jejich délka by měla být ke špičce nosu. Záda by měla být rovná a ke kořeni ocasu se mírně svažovat. Nohy působí krátkým dojmem a tlapy připomínají spíše kočičí díky masivním polštářkům. Ocas by měl být nesen níže než je horní linie zad a při pohybu by se měl živě pohybovat.
Srst musí být na dotek hladká a hedvábná, nikdy by se neměla vlnit či jinak stáčet. Srst na uších, zadních stranách noh a na hrudníku by měla být delší než na zbytku těla. Kokršpanělé se můžou vyskytovat v jednobarevném zbarvení či vícebarevném. U jednobarevných variant se můžeme potkat s kokry zlatými, černými či jantarově hnědými a výjimkou také nejsou černí s pálením.

Povaha
Anglický kokršpaněl by se dal charakterizovat jako pes veselý, přátelský a živý. Zamiluje si celou rodinu a děti jsou taktéž jeho kamarádem. I když vypadá jako dobrák od kosti, neměli bychom se nechat uchlácholit a vždy v pozadí pomýšlet na jeho inteligenci a vychytralost. Jeho poddajnost a poslušnost může občas vystřídat tvrdohlavost. Jeho srdeční záležitostí je voda, takže se málokdy z procházky kolem vody vrací suchý. Má rád společnost a život v kotci by jej ubíjel, nejradši je středem pozornosti. Pokud je zvykán odmalička nemá problém vycházet s jinými psy či domácími zvířaty. Ovšem vždy je třeba respektovat daného jedince a myslet na to, že výjimky se vyskytují vždy a všude.

Péče
Péče o anglického kokršpaněla není nijak náročná a oproti jiným plemenům nemá tolik odchylek. Jeho hedvábnou srst je potřeba udržovat pravidelným česáním, aby nedošlo k zacuchání a plstnatění. Více péče si zasluhují zvukovody, které jsou díky dlouhým uším náchylnější na záněty a bohužel není výjimkou i zapadlá osina. Také oči by měly být pravidelně čištěny speciálními očními roztoky, aby nedocházelo k tvorbě slzných cestiček a následným problémům. Samozřejmostí by měla být i pravidelná návštěva veterináře a zdravá a hlavně vyvážená strava v kombinaci s dostatkem pohybu. Jelikož se jedná o lovecké plemeno, je pro něj přiměřený pohyb velmi důležitý a zabrání se tak nechtěné obezitě. Kokršpanělé prostě nejsou pejsci, kteří by měli strávit celý život na „gauči".


  • Currently2.9754716981132/5 Stars
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 (2120 hodnocení)

Článek Anglický kokršpaněl byl publikován 30.11.2009

Zdroj: Velká encyklopedie psů, Esther Verhoef-Verhallen, fotografie poskytla: Hana Nossbergrová (www.zorechovehovrchu.wz.cz) - CHS z Ořechového vrchu

Vytisknout Doporučit známému




Mohlo by Vás zajímat

Vyhledávání

dokumenty        inzeráty



Newsletter