Bloodhound

Historie
Bloodhound je přezdíván také „pes svatého Huberta", což se váže k jeho původu. Pochází z oblasti Arden, kde mniši v opatství svatého Huberta křížili a šlechtili původně černé psy (nebo černé s pálením) pro lov. Hlavní předností byla jejich mohutnost a robustnost a hlavně vynikající čich na stopě. Velmi hojně byli využíváni pro lov divočáků a vysoké zvěře. V 11. století byli do Anglie dovozeni jak tito černí psi, tak psi jim velmi podobní, ale v bílé barvě. Křížením obou dvou psů vzniklo nynější plemeno, které nazývali bloodhound, což ve volném překladu, dle anglických šlechtitelů znamená „čistokrevný pes" (šlechtický pes).


Vzhled
Bloodhound působí robustním, nikoli však těžkopádným, dojmem. Celkově by mělo být jeho vzezření harmonické a tělo by mělo mít tvar obdélníku. Současně by měl působit vznešeně a impozantně. Pohybuje se kolébavým a houpavým krokem, který však působí velmi nenuceně. Typickým znakem je volná kůže na hlavě, kde vytváří záhyby, která přechází na krk a zde vytvoří nápadný krční lalok. Dalším typickým znakem jsou jeho velké převislé uši. Výška bloodhoundů se pohybuje v průměru kolem 65 cm u psů a 60 cm u fen. Váha bývá v rozmezí 40-50 kg.
Srst mají krátkou a přiléhavou, pouze na spodu ocasu je trochu delší než na zbytku těla. Nejčastěji se vyskytují v barvě hnědé, ale je možno je také spatřit psy v barvě černé s pálením, bledě červené či tříslové. Na prsou, tlapách a špičce ocasu jsou povoleny bílé znaky.

 

Povaha
Povahově se jedná o přátelské a vyrovnané psy, kteří svůj hluboký hlas používají, jen když opravdu uznají za vhodné. V mládí bývají často dost divocí, ale správnou výchovou se uklidní a jsou dobrými rodinnými psy. Jsou velmi inteligentní, ale současně tvrdohlaví, proto při výcviku je nutná důslednost a současně laskavost. O tom co dělají, musí být vnitřně přesvědčeni. Při výcviku se majitel nesmí nechat obměkčit melancholickým pohledem, jinak ho jeho bloodhound bude ochotně používat při jakékoli příležitosti, když bude vědět, že to funguje. Obvykle velmi dobře vychází s jinými zvířaty i lidmi, proto nejsou nejvhodnějšími adepty na hlídání objektů, i když vybadají robustně a mohutně. Návštěvu většinou rádi a přátelsky přivítají.

Péče a potřeby
S péčí o srst není nutné si dělat, oproti jiným krátkosrstým plemenům, příliš velké starosti. Stačí jednou týdně projet navlhčeným hadříkem a v období línání trochu častěji. Důslednou péči je však nutno věnovat převislým uším, kde se často v teplých obdobích mohou tvořit záněty. Pečlivě by se měly také kontrolovat oči a víčka, kde je díky stavbě kůže na hlavě větší riziko zánětů.
Jelikož se jedná o větší plemeno psa, je nutno v mládí dbát na správnou a vyváženou stravu, aby se dobře vyvinula jeho kostra. Není také vhodné, aby pes ležel na tvrdých místech a podložkách, jelikož u nich často vznikají otlaky.
Tento ušlechtilý barvář je vhodný nejen jako rodinný pes, který miluje dlouhé procházky, ale stále je dobrým barvářem a díky svému vynikajícímu čichu, který patří mezi jeden z nejlepších u psů, má své uplatnění i v záchraně a vyhledávání osob.


  • Currently2.9742314647378/5 Stars
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 (2212 hodnocení)

Článek Bloodhound byl publikován 5.2.2010

Zdroj: Velká encyklopedie psů, Esther Verhoef-Verhallen

Vytisknout Doporučit známému




Mohlo by Vás zajímat

Vyhledávání

dokumenty        inzeráty



Newsletter