Čolek obecný (Triturus vulgaris)

Nejčastěji můžeme čolky vidět na jaře, kdy se po procitnutí ze zimního spánku okamžitě stěhují do vhodných tůněk a jezírek. Někdy je najdeme v lese ve větších loužích, stejně tak ale navštěvují i vhodné rybníky s dostatkem vodní vegetace. Nepohrdnou však ani zahradními jezírky nebo v nouzi i obyčejným bazénem, ve kterém je můžeme najít při jarním čištění.

Tito čolci patří mezi menší druhy, dorůstají kolem 10 cm délky, samičky bývají kratší, ale zavalitější, samečci jsou štíhlejší a ve svatebním šatu mají na hřbetě nápadný kožní lem. Základní barva je okrová až světle hnědá, obě pohlaví mají světlejší bříško a na těle mají různě velké tmavé skvrny, které jsou u samečků nápadnější a na hlavě splývají v pruhy. Zatímco samičky jsou i ve vodní fázi nenápadné a mají pouze jednoduchý kožní lem na horní i spodní straně ocasu, který jim usnadňuje plavání, svatební šat samečků je výrazný a má za úkol vábit samičku. Kožní lem začíná už za hlavou, mívá zvlněné okraje s málo nápadným přerušením na začátku ocasu, probíhá dále po horní straně ocasu a končí na spodní straně u kloaky. Navíc mívá často i načervenalé břicho, spodní strana ocasu je také načervenalá a přechází do modré.

Při páření vypustí sameček, kterému se podaří nalákat samičku, na dno spermatofor a potom nad něj navádí samičku speciálním „tancem", aby jej pohltila svou kloakou. Samička po několika dnech klade oplodněná vajíčka po jednom na listy vodních rostlin. Z vajíček se líhnou larvy, které obvykle ještě téhož roku dokončí proměnu a vylezou na souš jako mladí čolci.

Čolci nežijí jen ve vodě, tam se zdržují pouze na jaře, dokud se nerozmnoží a pak vylézají na souš, ztrácí své pestré zbarvení (zejména samečci) a mizí jim kožní lemy. Na souši vylézají většinou v noci nebo po dešti a jelikož jsou velice drobní a nenápadní, je velmi obtížné je během suchozemské fáze nalézt. Právě takový náhodný nález mě přiměl k napsání tohoto článku. Při procházce lesem jsem si zkracoval cestu po příkrém severním svahu nad potokem a zakopl jsem o trouchnivý pařez. Kus pařezu se odloupl a zjistil jsem, že v dutině v trouchnivém dřevě se jeden čolek v suchozemské fázi skrývá. Protože to bylo poprvé, co jsem měl možnost vidět čolka mimo vodu na jaře, rychle jsem si udělal několik fotek.

A čím se čolci živí? Především drobným hmyzem a jeho larvami, menšími červy či měkkýši. Ve vodě dokáží požírat také vajíčka skokanů a různé vodní bezobratlé.
Za zmínku ještě stojí výrazné regenerační schopnosti ocasatých obojživelníků, mezi které čolci patří, už jsou zmíněny ve článku o axolotlech mexických.

Čolky sice nemůžeme chovat, ale můžeme jim pomoci přežít v krajině. Čisté zahradní jezírko s vodními rostlinami a bez ryb (ryby by čolky mohly sežrat) se může na jaře proměnit v oblíbenou nádrž pro rozmnožování obojživelníků (samozřejmě pokud v okolí nějací žijí, aby měli odkud přijít). Podobně čolkům i mnoha jiným tvorům pomůže, když se budete snažit zachovat drobné vodní tůňky a rybníčky ve vašem okolí, stejně jako zachovat zarostlejší a vlhčí místa, kde nechodí mnoho lidí a kde by mohli čolci přežívat ve své suchozemské fázi. Také jim nesmírně pomůže, když dokážeme zabránit chemickému znečištění drobných vodních nádrží. Byla by velká škoda, kdyby tito krásní drobní tvorové z přírody zmizeli, proto se snažme o vhodná zákoutí pečovat.


  • Currently2.9866492999023/5 Stars
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 (3071 hodnocení)

Článek Čolek obecný (Triturus vulgaris) byl publikován 2.9.2009

Zdroj: Edice „Průvodce přírodou“, díl „Obojživelníci a plazi“. Z německého originálu přeložil RNDr. Jiří Čihař, vydalo nakladatelství Ikar, Praha 1997.

Vytisknout Doporučit známému




Mohlo by Vás zajímat

Vyhledávání

dokumenty        inzeráty

Newsletter