Jezevčík

Historie
Historie jezevčíků je velmi stará, ovšem nikdo si není jistý, zda na malbách a spisech s římských dob jsou opravdu zástupci z řad jezevčíků, nebo se jim jen podobají. Každopádně jako země jejich původu a vzniku se traduje Německo, kde již v 2. polovině 13. století, lze spatřit zástupce plemene jezevčíka na různých obrazech s loveckou tématikou a v loveckých spisech. Již v těchto spisech se píše o udatných psech, kteří mají těžké podmínky, ale svou hrdostí a lstivostí si zasluhují obdiv. Na prvních obrazech byli zpodobňování se vztyčenýma ušima, později už jej však popisují jako dlouhého psa na krátkých nohou se svislýma ušima. Za nejstaršího lze považovat jezevčíka krátkosrstého a za nejmladšího jezevčíka dlouhosrstého, který se objevil až v 17. století. I přesto, že s drsnosrstými jezevčíky se ve spisech setkáváme již ve 14. století, stále jsou jako jediní se srstí trochu neustálení. S dobou se také měnila výška jezevčíků a tak se koncem 19. století objevuje jezevčík trpasličí králičí, jelikož si chovatelé dali za cíl vyšlechtit malého pejska.

Vzhled
Jak již bylo psáno výše, jezevčík má mnoho variant. Velikostně existují 3 rázy, a to jezevčík standardní, králičí a trpasličí. Jejich velikost a zařazení se určuje dle obvodu hrudníku. Standardní má obvod nad 35 cm, trpasličí od 30 do 35 cm a nejmenší králičí do 30 cm. Ať už mají jakoukoli výšku a obvod hrudníku, stále se jedná o krátkonohé psy, kteří mají protáhlé tělo s velmi dobrým osvalením. Jejich hlava se k nosu zužuje, ale není špičatá, má výrazné nadočnicové oblouky a oči, které působí inteligentním dojmem. Jejich čelisti jsou dobře vyvinuté se silným stiskem. I když se jedná o velmi hbité, mrštné a energické psy, nevýhodou je pro ně jejich dlouhé tělo, které jim může způsobovat problémy s páteří.
Z typů srsti máme možnost si vybrat opět ze tří variant. Krátkosrstý jezevčík má srst krátkou, hustou a na omak tvrdou. Drsnosrstý jezevčík má pro změnu typický drátovitý krycí vlas a na tlamě by měl mít dobře utvářený vous. Jezevčík dlouhosrstý má oproti ostatním rovnou dlouhou lesklou srst, která je o něco hustší na hrudi a na ocase vytváří krásný prapor.
Barevně se uznává také několik typů, proto lze spatřit jezevčíky jak červené, jezevčíky černé s pálením či dokonce jezevčíky žíhané. Jediná barva, která u jezevčíků není žádoucí je bílá, avšak v malých velikostech nevadí.

Povaha
Jezevčíci jsou řazeni mezi lovecká plemena a tak by k tomu měl přistupovat každý, kdo si hodlá jejich zástupce pořídit. Jsou to velmi inteligentní psi, kteří mají svou hlavu. Někdo je za to považuje za hloupé, ale opak je pravdou, co jezevčík sám nechce to neudělá. Takže když jej přivoláváte, on vás slyší, jen přijde, až on uzná za vhodné. Ani velká přísnost a snaha o tvrdou výchovu často nepomáhá, jezevčíci se umí velmi talentovaně urazit a tím vás dokonale potrestat. Zkrátka a jednoduše je to „pan pes", který si však svou veselou povahou získá mnohé srdce. Jsou to také psi velmi udatní a nebojácní, kteří svého majitele dokáží bránit i za cenu vlastního života. V dobách, kdy byli nejvíce využíváni k lovu, byli nuceni se v noře často rozhodovat sami za sebe, proto se nedivte, když se sám rozhodne udělat něco pro svou pohodlnost a blaho. Jezevčík je pes jednoho pána a svou rodinu bezmezně miluje, ovšem k cizím a neznámým lidem je velmi ostražitý a nedůvěřivý. Má velmi silně zakořeněné lovecké sklony, takže se připravte na to, že mu neunikne žádné zvíře a na zahradě vykope klidně tunel s touhou se dostat za myší. Ovšem i mezi jezevčíky jsou různé výjimky a každý pes je ve své podstatě originál.

Péče
Péče o jezevčíka není složitá a v zásadě odráží správný chov každého psa. Podle typu srsti se řídí také jeho úprava, na hladkosrsté jezevčíky stačí kartáč, kdežto drsnosrstí se musí čas od času vytrimovat. Jezevčíka není potřeba často koupat, jelikož nemají ani typický psí pach když zmoknou a většinou se jedná o velmi čistotné psy. Není vhodné je chovat venku, jelikož hrozí riziko prochladnutí. Velmi důležitou péčí by měla být kontrola jejich chrupu, na kterém se může objevovat zubní kámen a důležité je dbát o jeho páteř, kdy velmi často dochází k vyhřeznutí plotének, proto doporučuji omezit skákání a pochyb po schodech na minimum. Nejdůležitější je však pro jezevčíka láskyplný a chápavý majitel.

Pokud si získá jezevčík vaše srdce, už nikdy bez něj nebudete moci být a navždy na něj budete vzpomínat s láskou. Bude to váš nejvěrnější kamarád, který bude stát vždy při vás.


  • Currently2.9949198905823/5 Stars
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 (2559 hodnocení)

Článek Jezevčík byl publikován 17.8.2009

Vytisknout Doporučit známému




Mohlo by Vás zajímat

Vyhledávání

dokumenty        inzeráty



Newsletter