Nejčastější choroby pískomilů II.díl

Záchvat - nejčastěji epileptický
Častěji se vyskytuje u mladých zvířat, která z toho později vyrostou. Záchvat se však může objevit i u zvířat odrostlých a dospělých a to z důvodu nadměrného hluku, úleku či jiné stresové situace. Proto bychom se měli takovým situacím raději vyhýbat. Příznakem jsou uši stažené dozadu, cvakání a skřípání zuby, škubání tělem a někdy upocená srst. Pokud byl záchvat zapříčiněn nějakou situací, měla by se ihned odstranit. Pískomila mezitím nechte na tichém a klidném místě, kde bude mít teplo a pohodlí. To samé platí v případě epileptického záchvatu. Objeví-li se u mladého zvířete, je nutno jej vyloučit z chovu.

Průjem
Průjem může mít několik příčin. Od zcela banálních až po závažné choroby jako je Tyzzerova choroba. Může se jednat jen o nějakou dietetickou chybu nebo o napadení bakteriemi. Ve střevě se dokonce bakterie jako E.coli, Salmonella a jiné střevní bakterie mohou přemnožit a způsobit průjmy. Důležité je při průjmech podávat pískomilovi dostatek čerstvé vody a obyčejné krmivo bez pamlsků. Při průjmech je totiž velké nebezpečí dehydratace a tím následné smrti. Pokud průjem trvá déle než jeden den, je vhodné vzít pískomila k veterináři. Jedná-li se o urputný vodnatý průjem, není dobré čekat ani zmiňovaný týden.

Tyzzerova choroba
Tyzzerova choroba je nemoc způsobená bakterií Clostridium piliforme. Jedná se o grampozitivní sporulující bakterii, sporulace je nebezpečná, protože bakterie je schopná dlouhodobě přetrvávat v prostředí a je těžko zdezinfikovatelná. Tyzzerova choroba je velmi často považována za fatální onemocnění. Vyskytuje se u myší, potkanů a celkově u většiny hlodavců. Většina kmenů bakterie není přenosná z jednotlivých druhů, ovšem některé jsou společné, proto, je možné si ji přinést s kontaminovaným krmivem, podestýlkou či donést z větší kontaminace hlodavců.
Častěji se vyskytuje u mláďat a odstavčat, jelikož nemají ještě vyvinutou imunitu. Má formu akutní a chronickou. Akutní forma je velmi nebezpečná a obyčejně končí úmrtím bez typických příznaků do 48 hodin. Typickými projevy je vodnatý nebo kašovitý průjem, ten se však nemusí objevit vžcy, dokonce se může vyskytnout pouze průjmovité špinění.
Chronická forma je často bez projevů a je nebezpečná svým bacilonosičstvím. Projevuje se teprve při stresu nebo jiném oslabení organismu a obyčejně nemusí být smrtelná jako akutní forma. Dá se léčit antibiotiky, ale je to velmi dlouhodobá léčba a bakterie se mohou z organismu vylučovat ještě 14 dní po léčbě.
Bakterie napadá tenké a tlusté střevo a šíří se do jater. Obsahuje toxin, který ničí CNS a srdce a způsobuje paralýzu a ztrátu koordinace.

Zánět vnitřního ucha
Vyskytuje se zvláště u starých zvířat. Charakteristickým přížnakem je naklonění hlavy, které je obyčejně způsobeno cystou v uchu. Chronická forma se projevuje ztrátou rovnováhy a častým točením dokola s nakloněnou hlavou. Chronickou formu může vyvolat i přechozená infekce ucha. Nejlepší je léčba pomocí protizánětlivých antibiotik, nevýhodou je, že se nemoc může kdykoliv vyskytnout znovu, zvláště jednalo-li se o chronickou formu. Ve většině případů se můžou příznaky chronické formy redukovat, protože dochází k adaptaci na hluchotu na jedno ucho.

Nádor pachové žlázy
Pachová žláza je tenká žlutá čárka na spodní straně břicha. U některých jedinců je více viditelná, obzvláště je výrazná u samců, kteří žijí ve velké skupině s více samci. Snaží se tak zdůraznit své teritorium i svou dominanci a tím pádem více značkují. Právě větší počet a častější značkování může vést k nádorům žlázy. Žláza se vyskytuje i u samic, ale obyčejně je méně viditelná. Sekret žlázy je pro nás nepáchnoucí.
Nádor se začne projevovat jako malý vřídek, který se časem může zvětšovat. Dokonce tuto fázi je možné přejít a projevuje se velkým duřením a růstem žlázy. Obyčejně se nejedná o smrtelné onemocnění, protože nádor netvoří metastázy a netvoří tak nádory po těle (aspoň dle současných znalostí). Jeho nebezpečí spočívá v tom, že si jej pískomil okusuje, může krvácet a zanášet se do něj infekce. Druhým nebezpečím je, že roste jak z venku tak uvnitř, tudíž utlačuje vnitřní orgány a může způsobit smrt. Pachová žláza není životně důležitou součástí pískomila, doporučuje se tedy nádor odstranit pod narkózou, která je však stále riskantní, takže by se mělo počítat i s možností fatálního neúspěchu operace.

Šedý zákal
U pískomilů je vzácnou chorobou, ale častěji se vyskytuje u starých pískomilů a u jedinců s cukrovkou. Často se vykytuje jako zelený nebo mléčný zákal čočky. Velkou roli hraje i genetika, zvířata u kterých se objevil, by měla být vyřazena z chovu. Nejedná se o smrtelné oenmocnění a dá se s ním žít. Důležité je kontrolovat zarudnutí oka a velikost. Při nadměrném bujení je vhodné rychle vyhledat veterináře.

Mrtvice
Vyskytuje se jak u starých zvířat, tak u zvířat vystavených náhlému stresu. Projevuje se náhlým kolapsem, paralýzou či slabostí na jednu polovinu těla. Obyčejně první pomocí je, aby byl pískomil v teple a suchu, měl dostatek vody a klid. Ale obyčejně se jedná dříve nebo později o smrtelné onemocnění.

 


  • Currently3.0123986647592/5 Stars
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 (2097 hodnocení)

Článek Nejčastější choroby pískomilů II.díl byl publikován 26.11.2009

Vytisknout Doporučit známému




Mohlo by Vás zajímat

Vyhledávání

dokumenty        inzeráty

Newsletter