Strašilka australská

Strašilky jsou velice zvláštní živočichové. Patří mezi hmyz, na první pohled však připomínají nejvíce větvičku nebo kus listu. Jejich bizarní vzhled je totiž jejich ochranou před predátory. Odborně se tento způsob ochrany nazývá kryptické mimikry, živočich s takovou adaptací připomíná tvarem a zbarvením svého těla prostředí, ve kterém se ukrývá, v případě strašilek jsou to části rostlin, na kterých žijí a kterými se zároveň živí. I jejich pohyby jsou uzpůsobeny tomuto stylu života, přesouvají se pokud možno pomalu a nenápadně.
Strašilka indická (Extatosoma tiaratum) je pravděpodobně nejsnáze dostupný druh v našich zverimexech. Její chov je velice jednoduchý, vhodný pro každého, komu nevadí hmyz a naopak rád chová zajímavé živočichy. Dorůstá velikosti kolem 13 až 15 cm a její tělo připomíná suchý list s barvou v odstínech hnědé.
Samičky jsou partenogenetické, takže pro jejich rozmnožování v zajetí nepotřebujete samečka. Produkce vajíček je velmi vysoká, malé strašilky o velikosti kolem 1 cm se líhnou přibližně po šesti až osmi měsících z vajíček, které byly inkubovány ve vlhkém písku. Malé nymfy potřebují po vylíhnutí nejdříve vodu, proto jejich chovnou nádobu rosíme. I přes veškerou péči je přirozené, že v odchovech jsou značné ztráty a dospělosti se dožije mnohem méně nových jedinců. Dospělosti dosahuje strašilka po několika svlékáních (přibližně sedmi) a její podoba se během svlékání stále více blíží typickému suchému listu.

Vhodnou chovnou nádobou jsou různá akvária, vzhledem k rozměrům dospělé strašilky jsou minimální rozměry kolem 35 cm na výšku a asi 20 cm na šířku a délku. Samozřejmě, prostornější terárium je vždy lepší. Teploty by se měly blížit pokojovým, případně mírně vyšší, kolem 25°C. Extrémy pod 5°C nebo nad 30°C jsou pro strašilky obvykle smrtelné. Terárium by mělo mít dostatečně velký větrací otvor zakrytý jemným pletivem, aby se vnitřní prostor nezapařoval, nepřehříval a také aby se zamezilo výskytu plísní.
Krmivem jsou nejčastěji různé keře náležející do čeledi růžovitých, takže do terária dáme ve sklenici s vodou nařezané větvičky růží (klidně třeba planá šípková růže), maliníku, ostružiníku nebo podobné. Větvičky pravidelně měníme když zvadnou. Celé terárium je také potřeba každodenně rosit, aby měly strašilky co pít. Samozřejmostí je také pravidelný úklid podle potřeby.
Pořízením strašilky sice nezískáte akčního ani mazlivého miláčka, ale získáte zajímavého živočicha, který vás za poměrně malou námahu nechá nahlédnout do svého nesmírně zajímavého života.


  • Currently3.0194096239385/5 Stars
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 (2473 hodnocení)

Článek Strašilka australská byl publikován 19.4.2009

Zdroj: http://mujweb.atlas.cz/veda/strasilka/ http://www.strasilky.cz/ http://www.biolib.cz/

Vytisknout Doporučit známému




Mohlo by Vás zajímat

Vyhledávání

dokumenty        inzeráty

Newsletter