Yorkshire teriér

Historie
„Krysař", pod tímto oslovením znali yorkshira původně v anglickém hrabství Yorkshire, kde je také tradován jeho vznik zkřížením několika teriérů. Základním „plemenem" křížení byl v té době pravděpodobně skye teriér. Původně se jednalo spíše o pejska patřící chudší vrstvě, lidem vypomáhal v prádelnách a jiných místnostech od vypuzování nechtěných krys a jiných hlodavců. Později, jak už to v historii většinou bývá, se stal zdrojem kruté zábavy, která se skýtala v jeho boji o přežití v díře s krysami. Až v 19. století se zalíbil svou bohatou hřívou vyšším vrstvám a od té doby se z něj postupně stávalo spíše společenské plemeno. Tento mylný dojem však měli pouze jejich majitelé, jelikož teriéří povaha se v malém a statečném pejskovi nezapře.

Vzhled
Vzhled jorkšírského teriéra je většině lidí známý, kvůli popularitě však vzniklo několik velikostních rázů, existují extrémně malí pejskové a na druhé straně extrémně velicí. Bohužel tohle všechno vzniklo vysokou poptávkou a hlavně křížením pejsků bez průkazu původu, jen aby se uspokojil trh. Správně by měl být jorkšír veliký 15-20 cm v kohoutku a jeho váha by se měla pohybovat v rozmezí od 2 do 3,5 kilogramů. Jeho tělo by mělo být silné a kompaktní. Hřbet má být samozřejmě rovný, nohy krátké, zakončené černě pigmentovanými drápy. Hlava je poměrně malá s živými černýma očima a uši mají tvar V, většinou by měly stát, ale mimo výstavy se setkáte i se psy, kterým klapí dolů. Ocas je již dlouhý, ale stále ještě je možno potkávat i psy s kupírovaným ocasem.
Charakteristická je pro jorkšíra jeho srst, která je dlouhá, lesklá a na dotyk hedvábná. Její úprava však není vůbec jednoduchá, proto je lepší, pokud majitel nemá na česání a úpravu čas, nechat ji pejskovi zkrátit. Sluší mu to úplně stejně a naopak se z něj stane sportovně vyhlížející pes, který nepřipomíná mazlivou hračku, ale spíše parťáka pro pohyb, což by také tak mělo být.

Povaha
V jorkšírovi se odráží všechny jeho teriérské a lovecké sklony. Takže rozhodně nepatří do kategorie gaučový pes, který nemá rád pohyb. Když se nudí a nemá dostatek podnětů, stává se z něj spíše hysterický pes, jakého je také možno velmi často potkávat, jelikož si spousta lidí myslí, že je to pes, který pohyb nepotřebuje. Jsou to pejsci velmi čilí a odvážní, někdy si troufnou a nenechají se zastrašit ani několikanásobně větším psem. Jsou zvědaví a učenliví, ale umí být i velmi ostražití. Svou rodinnou smečku velmi miluje a je ochotný ji houževnatě bránit. Pokud jsou jorkšíři dobře vychovaní a zvyklí od malička na různá zvířata, vychází s nimi dobře. Takže i pejsek známý jako lovec hlodavců si může v klidu hrát doma s králíkem jako s kamarádem. Samozřejmě je vždy nutná výchova a dozor majitele.

Péče
Největší péči potřebuje jeho srst. Pokud je opravdu dlouhá, je nutné ji několikrát za týden vyčesávat a v lepším případě i používat specializovaných přípravků na srst, obzvláště máme-li doma výstavního šampióna. Pokud však nechceme mít pejska v dlouhé srsti, je pro něj i pro nás snazší řešení, a to mít pejska ostříhaného nakrátko. Můžeme si vybrat z různých stylů a střihů. V zimě se doporučuje používání psích oblečků proti zmoknutí a prochladnutí, jelikož jsou to drobní pejskové, často zvyklí na teplý byt, a při delší procházce se jim mohou podchladit důležité orgány a nervy. Pro jeho zdraví jsou však procházky a sport ideální a pro něj jsou dobrou zábavou, udržují psa v dobré kondici. Zbylá péče by měla být stejná jako u ostatních plemen, což zahrnuje pravidelnou zdravotní kontrolu, péče o uši, oči a drápy, kvalitní stravu a podobné záležitosti.


  • Currently2.9644913627639/5 Stars
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 (2084 hodnocení)

Článek Yorkshire teriér byl publikován 4.11.2009

Vytisknout Doporučit známému




Mohlo by Vás zajímat

Vyhledávání

dokumenty        inzeráty



Newsletter